Chybujeme, litujeme

22. prosince 2013 v 14:42 | Madandcheeky |  Moje tvorba
Proč je to takhle 'šikovně' zařízeno? Proč vždycky když udělám zásadní rozhodnutí, o kterém si v tu chvíli myslím, že ne nejlepší, je vždycky špatné. Špatné je v tom smyslu, že se buď měla daná situace vyřešit jinak, zvolit jiný postup nebo neřešit vůbec.
Za jak dlouho nám dojde, že jsme chybovali? Někdy to chvíli trvá, ale největší chyby nám docházejí hned po tom, co se jich dopustíme. Jednu velikou jsem udělala. Hrozně jí lituju. Občas si říkám, že jsem měla zvolit jiný postup a občas zas, že jsem to neměla řešit vůbec.
Zprvu možneme mít pocit, že nám chyba zruinovala život. Ano, a nic nebude jako dřív. Už nám zbývá se s tím jen smířit se s novým životem. Neboť chyba může změnit život. To vím ze dvé osobní zkušenosti. Co je potom dál? Strach. Obrovský strach z toho, že uděláme další. Takhle opatrná jsem v životě nikdy nebyla. Nedokázala jsem říkat ne, abych toho později nelitovala. Ale zároveň jsem se bála říct ano. Tohle se nezmění, dokud neuděláme nějakou opravdu správnou věc či rozhodnutí.
Ale co když se vše bude opakovat? Další a další chyby, další a další změny. Změny každodenního života, prostředí, postoje atd. Nejhorší jsou ztráty, které mohou spolu s našimi chybami a špatnými rozhodnutími přicházet. Ztratíme člověka, kterého jsme milovali. Nejhoší ztráta. Mě se to stalo, protože jsem ve vztahu vyváděla blbosti. Bylo mi jedno, jak se cítí a byla jsem strašně cynická. Pak jsem měla pocit, že náš vztah už nemá smysl, tak jsem ho ukončila. Litovala jsem, ale on mi řekl, že už to nemůžu vzít zpátky. Bál se, že se nezměním, že se po pár týdnech bude vše opakovat a znovu ho to bude bolet. Myslela jsem jenom na sebe, ne na ostatní a hlavně na něj.
Chybami se člověk učí. Teď nedbám na sebe, ale moc si všímám ostatních. Jsem schpná se obětovat, až mi za to rodina nadává. Jsem jaká jsem. On se se mnou nebaví, ale já se o něj strám, jako o nejlepšího kámoše. Zabraňuju lidem v tom, aby mu ubližovali. Prostě to nedovolím, protože už jsem mu ublížila dost já. Největší chyba mýho života. Modlím se za to, aby byl v pohodě.

Každá moje úvaha vždycky moc sklouzne do mých osobních zkušeností a nakonec tu vyprávím svůj příběh... Achjoo :))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ilma Ilma | Web | 2. ledna 2014 v 22:55 | Reagovat

Opakovat se bude jen to, co dovolíme.
Když mi toto jedna dívka řekla, říkala jsem si - to se to říká, ale co když v danou chvíli své chování nevládneš..
Až dnes vidím, jak pravdivé to tvrzení je.  Musíme na to přijít sami. Na to, co doopravdy chceme a za tím si jít a dovolit to.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama